Mešita Ahmeda Ibn Tulúna | Historie, fakta o tulúnidské mešitě
„Chci postavit budovu, která zůstane, i když Egypt shoří, a zůstane, i když se potopí.“ Bylo mu řečeno, že musí být postavena z vápna, popela a červených cihel, které jsou odolné proti ohni až po strop, a nesmějí se v ní používat mramorové sloupy, protože ty nemají trpělivost s ohněm.
Toto byla slova Ahmeda Ibn Tulúna, když chtěl postavit svou mešitu, a to byla rada, kterou dostal od svých pomocníků. Nyní si představíme stavitele Ahmeda Ibn Tulúna a vysvětlíme polohu tulúnidské mešity, její uspořádání a některá fakta o ní.
Ahmed Ibn Tulún (868 až 883 n. l.)
Abbásovští chalífové, počínaje Al Mutasimem, zaváděli do své osobní armády nemuslimské berberské, slovanské a zejména turecké žoldnéřské síly. Někteří z nových armádních důstojníků se rychle naučili ovládat chalífát. Ahmed Ibn Tulún byl jedním z těchto tureckých vojáků-otroků.
Později byl Ibn Tulún poslán do Egypta jako guvernér abbásovským chalífou al-Muatazz bi-ʾllāhem (866 až 869 n. l.). Ahmed Ibn Tulún založil první nezávislý stát v Egyptě během abbásovského období (876-879 n. l.).
Ibn Tulún zahájil mnoho ekonomických a kulturních reforem. Začal založením nového administrativního centra zvaného al-Qata’i, kde postavil svou mešitu, v současnosti známou jako mešita Ibn Tulúna. al-Qata’i leželo severovýchodně od předchozího hlavního města al-Askar a sousedilo s osadou Fustat.
Město al-Qata’i vzkvétalo přes čtyři desetiletí, dokud nebylo v roce 905 n. l. dobyto a zničeno Abbásovci.
Poloha mešity Ahmeda Ibn Tulúna
Mešita Ahmeda Ibn Tulúna se nachází v oblasti Saliba mezi náměstím Al-Rumaila na severu a náměstím Al-Sayeda Zeinab na jihu. Náměstí Al Rumaila je dnes Citadelové náměstí, které se nachází před mešitou a školou sultána Hasana a mešitou Al Rifai.
Samotná mešita byla postavena na vrcholu hory Yashkur, na místě proslulém vyslyšením modliteb, prý zde prorok Mojžíš mluvil s Bohem Všemohoucím.
Fakta o mešitě Ahmeda Ibn Tulúna
- Mešita Ahmeda Ibn Tulúna je považována za druhou nejstarší mešitu postavenou v Egyptě.
- Mešita Ibn Tulúna je považována za jednu z největších mešit v Káhiře, neboť byla postavena na velké ploše odhadované na šest a půl akru.
- Je to také vzácný a dobře zachovalý příklad umění a architektury klasického období islámu.
- Interiér mešity je nejstarší mešitou ve městě, která se dochovala v původní podobě.
- Stavba mešity začala v roce 263 AH a skončila v roce 265 AH.
- Minaret mešity byl postaven ve tvaru a designu minaretu mešity Samarra.
- Mešitu navrhl slavný egyptský architekt jménem Saiid Ibn Kateb Al-Farghany, který byl křesťan ortodoxní.
- Mešita Ibn Tulúna je postavena na 26 318 metrech čtverečních, což z ní činí třetí největší mešitu na světě.
- Mešita byla používána jako útočiště pro severoafrické poutníky, kteří chtěli jít do Hidžázu.
- Existuje 42 dveří, kterými se lidé mohou dostat do mešity.
- Později byly k mešitě přidány čtyři sádrové mihráby.
- V roce 662 AH, za vlády Al-Malika al-Záhira Rukna al-Dína Baybarse al-Bunduqdariho (1223/1228 – 1. července 1277), turkického kypčackého původu, byla mešita přeměněna na sklad pro uchovávání obilí a chleba.
- Za vlády Muhammad Bey Abi al-Dahaba byla mešita přeměněna na dílnu pro výrobu vlněných opasků.
Plán mešity Ahmeda Ibn Tulúna
Je známo, že mešita Amr Ibn El Ass ve staré Káhiře (El Fustat) je nejstarší mešitou v Egyptě. Bohužel se dodnes nezachovala žádná z původních staveb mešity, byla od 7. století mnohokrát přestavěna.
Naopak mešita Ahmeda Ibn Tulúna je stále v původním stavu a většina provedených prací se týkala především odstranění škod způsobených požárem nebo přirozeným rozpadem.
Mešita Ibn Tulúna je téměř čtvercového tvaru a měří 162 m na délku a 161 m na šířku, což z ní činí jednu z největších mešit v Káhiře. Modlitební prostor mešity měří asi 137 m x 118 m.
Mešita Ibn Tulúna se skládá z otevřeného čtvercového nádvoří zvaného Sahn (92 m) a je obklopena čtyřmi Riwaqs.
Mešita je ze 3 stran obklopena ziyadat (rozšířeními). Ziyada je uzavřený prostor určený k oddělení mešity od trhů, aby chránila mešitu a modlící se před hlukem ulice.
Na qibla zdi zvenčí kdysi stál palác Dar El Imarah (dům vlády). Budova Dar El Imarah má tři místnosti, které se spojují s mešitou dveřmi na obou stranách mihrábu.
Měl vlastní vchod poblíž mihrabu a Ahmed Ibn Tulún jej používal k vstupu do mešity před vedením modlitby.
Vchod do mešity Ahmeda Ibn Tulúna
Tato mešita má 19 dveří na 3 stranách, kromě dalších 3 dveří vyříznutých do zdi qibla
Modlitební sál
Modlitební sál je obdélník se šesti uličkami rovnoběžnými se zdí qibla. Tyto uličky jsou rozděleny pěti arkádami špičatých oblouků. Každá je nesena na 16 cihlových pilířích a pokryta omítkou.
Mihrab (Výklenek)
Mešita Ibn Tulúna má 5 Mihrabů, jeden z nich je původní v centru zdi Qibla. Mihrab má špičatý oblouk lemovaný dvěma připojenými sloupy na obou stranách. Navíc byly k mešitě později přidány další čtyři Mihraby, dva na každé straně původního.
Sahn (Otevřené nádvoří)
Sahn otevřeného nádvoří je uprostřed mešity a je čtvercového tvaru a nachází se na jih od modlitebního sálu. Nádvoří je obklopeno zastřešenými portiky, každý portikus je podepřen silnými pilíři.
Fontána na omývání
Uprostřed Sahn se nachází fontána pro omývání. Původní, kterou postavil Ahmed Ibn Tulún, byla pozlacená a stála na 10 mramorových sloupech. Druhou postavil Al Aziz, ale obě byly zničeny. Současnou postavil sultán Lajin Al Mansouri, který také nechal postavit další části mešity.
Rozšíření / Ziyada
Existují 3 rozšíření nebo Ziyadas o délce 11 metrů, které obklopují mešitu na jejích severních, východních a západních stranách. Jedinou stěnou, která nemá připojenou ziyadu, je jihovýchodní stěna qibla. Tyto otevřené rozšíření, které se táhnou podél mešity na třech stranách, slouží jako nárazníky mezi ruchem ulic a náboženským prostorem uvnitř.
Střecha mešity Ibn Tulúna
Stejně jako mešity v Samaře je střecha mešity Ahmeda Ibn Tulúna plochá a tvoří terasu, spočívající přímo na vrcholech zdí. Ihned pod střechou je souvislý dřevěný kúfický nápis veršů z Koránu. Celková dochovaná délka nápisu je něco málo přes 2 km.
Minaret mešity Ibn Tulúna
Je to první minaret postavený v Egyptě a je napodobeninou minaretu mešity Samarra. Minaret mešity Ibn Tulúna se nachází na severní straně ziyady.
Ahmed Ibn Tulún si vyžádal minaret ve spirálovém tvaru a stal se později jediným spirálovým minaretem v káhirské architektuře. Minaret je však podepřen čtvercovou základnou a spodní část je postavena z kamene. Minaret je s mešitou spojen mostem neseným na podkovových obloucích a kameni.
Hřebenové cimbuří – vrchol zdí Ibn Tulúna
Jedním z nejvýraznějších prvků mešity jsou jedinečné cimbuří. Tyto cimbuří korunovaly zdi mešity i ziyady. S největší pravděpodobností jsou tyto nástěnné dekorace ovlivněny Samarra.
Dveře a zdi mešity Ahmeda Ibn Tulúna
Zdi tří vnějších galerií:
- 5 u zdí severovýchodní vnější galerie.
- 5 u zdí jihozápadní vnější galerie.
- 1 ve zdech severozápadní vnější galerie.
- 1 na jihovýchodě na středním konci severovýchodní galerie, což je nyní používaný vchod.
Dveře mešity Ibn Tulúna:
- 6 na severovýchodní zdi.
- 6 na jihozápadní zdi.
- 4 na východní zdi: Dvě z nich vedou do dvou samotek vpravo a vlevo od minbaru, následované dvěma dalšími dveřmi, z nichž jedny jsou na svém místě uzavřené.
- 5 na severozápadní zdi.
Otevírací doba k návštěvě mešity Ahmeda Ibn Tulúna
Denně od 9:00 do 16:00.
Cena vstupenek k návštěvě
Vstup do mešity Ahmeda Ibn Tulúna je zdarma.
Tipy pro návštěvu mešity Ibn Tulúna
Ujistěte se, že se na návštěvu mešit vhodně obléknete a zakryjete si hrudník, ramena a kolena.